Dobré sousedské vztahy jsou jedním z hlavních atributů spokojeného života. Ty ale mohou narušovat i zdánlivé maličkosti. Jednou z nich je například výsadba dřevin nebo vyšších druhů rostlin, která se může stát příčinou konfliktů, přestože je vysadíme na vlastním pozemku.
Důvodů, pro které se výsadba dřevin může stát problémem, je několik. I když zasazené stromy a jiné rostliny stojí na našem pozemku, s postupným růstem mohou začít zasahovat do sousedova životního prostoru. V horších případech mu mohou napáchat i různé škody, které lze počítat v desítkách eur. Předejít těmto komplikacím nám umožní výsadba stromů v optimální vzdálenosti od souseda.
Právo na výsadbu stromů, právo na ochranu majetku
Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná být omezována svoboda toho druhého. I proto si majitel domu a okolního pozemku může uplatnit právo na vysazování stromů jen do té míry, dokud neomezuje právo na komfortní a bezpečný život svých sousedů. Přesněji to definuje Občanský zákoník, jehož ustanovení přikazují vlastníkovi pozemku zdržet se jakéhokoli jednání, které by ohrožovalo práva jeho souseda. V tomto případě jde o právo na ochranu majetku, které může být narušováno právě výsadbou stromů.
Pozor na malou vzdálenost stromů od hranice pozemku
K narušení sousedních práv zvykne docházet při výsadbě stromů v těsné blízkosti plotu, který odděluje jednotlivé pozemky. Problém nemusí propuknout hned po výsadbě, resp. pár dní nebo týdnů po jejím ukončení. Zásah do sousedova životního prostoru se většinou projeví až po nějaké době, kdy jednotlivé dřeviny vyrostou a rozkonáří se. S jejich postupným růstem následně může dojít ik větším škodám. Děje se tak tehdy, když je vzdálenost stromů od hranice pozemku příliš malá a osázené dřeviny začnou zasahovat i do prostoru na cizí parcele.
Jaké škody může sousedovi způsobovat výsadba hned u plotu?
- rozšiřující se koruny stromů mohou vrhat na sousedův pozemek stín
- větve stromů mohou začít ovísat přes plot nad cizím pozemkem
- ovísající větve jsou v případě silné větrnosti bezpečnostním rizikem
- kořeny stromů začnou přerůstat pod oplocení na sousedův pozemek
- přerostlé kořeny mohou odebírat živiny rostlinám na sousedové zahradě
Řešením je výsadba stromů v optimální vzdálenosti od souseda
K žádné z výše uvedených škod nemusí dojít, pokud bude výsadba stromů v optimální vzdálenosti od souseda. Zohledníme-li možné důsledky výsadby v těsné blízkosti hranice pozemku, najdeme vhodné místo v dostatečné vzdálenosti od plotu. Vzdálenost stromů od hranice pozemku můžeme přizpůsobit vybranému druhu dřevin a jejich odhadované výšce či šířce, které po nějaké době dosáhnou. Doporučené vzdálenosti, které platí obecně pro jakékoli stromy, bychom však měli dodržet i při výsadbě dřevin s nižším růstem.
Právní norma, jak daleko od sousedova plotu můžeme sázet, chybí
Přesná vzdálenost stromů od hranice pozemku u nás určena není. V současné legislativě nenajdeme žádnou závaznou právní normu, která by určila, jak daleko od sousedova pozemku můžeme sázet. Výsadba stromů ve vzdálenosti od souseda není detailněji zmiňována ani v Občanském zákoníku. Informace o dostatečné vzdálenosti však poskytují normy SNiP, které jsou souborem hygienických a bezpečnostních norem uplatňovaných při tvorbě územních plánů, výstavbě budov a výsadbě zeleně na zastavěných územích.
Doporučená vzdálenost stromů od hranice pozemku
Na základě norem SNiP a studií vypracovaných odborníky z oblasti dendrologie, které tyto normy doplňují, se v praxi začala uplatňovat všeobecná doporučená vzdálenost stromů od hranice pozemku. Její délka dosahuje 2,5 až 3 metry, ale u vyšších a širších dřevin může být ještě o 1 až 2 metry delší. Tato vzdálenost se měří vždy od hranice plotu po kmen, resp. po stonku, pokud jde o nějaký rostlinný druh. V případě, že majitel plánuje sázet malé zakrslé stromky, doporučenou vzdálenost může trochu zkrátit.
Výsadba stromů ve vzdálenosti od souseda podle typu dřeviny:
Velké stromy s výškou nad 15 metrů – U vysokých druhů má doporučená vzdálenost stromů od hranice pozemku dosahovat minimálně 3 metry. Dendrologové však doporučují sázet tak, aby byl kmen vzdálen alespoň 4 metry od plotu. Týká se to zejména jehličnanů, dubů a větších ovocných stromů, například hrušek a jabloní.
Středně velké stromy do 15 metrů – Do kategorie středně velkých stromů patří několik ovocných dřevin, například švestky, třešně či meruňky. Výškou 10 až 15 metrů se vyznačují i kmeny některých druhů tují. Ty by měly být vysazovány ve vzdálenosti 2,5 až 3 metry od hranice plotu.
Menší stromy s výškou do 10 metrů – Všeobecná doporučená vzdálenost 2,5 až 3 metry by měla být dodržována iu menších stromů s výškou do 10 metrů. Mnozí majitelé ji však zkracují na 2 metry. Děje se tak hlavně u keřů a zakrslých odrůd ovocných dřevin. Důvodem zvykne být menší prostor na pozemku.
Zásahu do sousedova pozemku zabrání i péče
Dodržení doporučených vzdáleností nemusí být zárukou, že stromy nezačnou zasahovat na sousedův pozemek, ať už kvůli kořenům nebo větvím. Zatímco v prvním případě lze takovým zásahům vyhnout pouze správným odhadům délky kořenů as tím spojeným výběrem místa pro výsadbu, v tom druhém pomůže i správná a pravidelná péče o stromy. Dřeviny je třeba pravidelně zastřihovat a starat se o vzhled a tvar jejich koruny. Stromy si tak splní i praktický a estetický úkol, kvůli kterému byly na pozemku posazeny.
Zanedbání péče spojené s výsadbou stromů v těsné blízkosti plotu, která končí zásahem do sousedova pozemku, může mít různé důsledky. Ustanovení občanského zákoníku se sice detailněji nezabývají možnostmi nápravy stavu, ale sousedovi umožňují žádat kácení stromů. K tomu může být majitel problémových dřevin opakovaně vyzýván osobně nebo písemně přímo sousedům. V případě dlouhodobého neřešení situace může zasáhnout obecní úřad nebo soud.
